Borovice má dlouhou historii užívání jako léku a potraviny. Semena a vnitřní kůra borovice byly používány jako potravina, stejně tak jako lék v mnoha tradičních kulturách. Semena mají velmi jedinečnou chuť se znatelným nádechem borovice. Jsou mírně androgenní. Kůra borovice obsahuje také androgeny, ale v menším množství. Vnitřní kůra byla připravována jako škrobnatá potravina, vařila se a jedla téměř jako těstoviny. Takto připravenou kůru borovice jedli domorodí Američané. Avšak prášek z borovicového pylu je zdaleka nejvíce androgenní částí celého stromu u všech druhů borovice.
Tradiční čínská medicína
Borovicový pyl je pokladem čínské medicíny, který se používá v potravinách a lécích s historií více než tisíce let. Záznamy o borovicovém pylu jsou zdokumentovány v knihách a lékopisech starých více než 2400 let. Příkladem je nejstarší čínská lékařská kniha Shennong Ben Cao Jing známá také jako The Classic of Herbal Medicine. V roce 1997 čínské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že borovicový pyl patří mezi přírodní výživové potraviny prospěšné lidskému zdraví.
Borovice pomáhá proti artritidě a bolesti:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/46281-kura-borovice-pomaha-proti-bolesti-a-artritide.html
Moderní studie a výzkumy týkající se borovicového pylu nejen že prokazují účinky borovicového pylu známé z tradiční čínské medicíny, ale také objevují nové poznatky.
Borovicový pyl a historické záznamy v tradiční čínské medicíně
První záznamy o borovicovém pylu můžeme nalézt v lékařské knize Shennong Ben Cao Jing dokončené během dynastie Qin a Han (asi 200 n.l.). Kniha se skládá z 3 částí a zaznamenává 365 druhů léčivých přípravků, včetně 252 druhů bylin a 46 různých minerálů. Shennong Ben Cao Jing je první lékařské dílo, ve kterém jsou záznamy o borovicovém pylu a jeho použití v tradiční čínské medicíně.
Další lékařští odborníci v následujících dynastiích přidávaly nové poznatky na základě původní verze. Tak vzniklo 30 rozšířených verzí knihy. Rozšířená vydání v dynastie Tchang se jmenovalo Tang Materia Medica (AD 657-659) a bylo první národní lékařskou knihou, o 883 roků dříve, než první evropský Norimberský lékopisu zveřejněný v roce 1542. Samozřejmě existují i jiná farmakologická díla starší než Tang Materia Medica, které prokazují, že byl borovicový pyl používán ještě před dynastie Tchang, ale Tang Materia Medica (AD 657-659) byla první oficiální farmakologická práce zaznamenávající aplikaci borovicového pylu v Číně.
Záznamy farmakologických prací / lékopisech v různých obdobích
Shennong Ben Cao Jing v dynastii Han (asi 200 n.l.)
“Borovicový pyl chutná mírně sladce a pomáhal Qi před chladem a horečkou, vyvolává močení, eliminuje únik krve mimo cévní řečiště do okolní tkáně, vyživuje Qi, navrací energii, zkvalitňuje život při dlouhodobém užívání. “
Tang Materia Medica v dynastii Tchang (657-659 n.l.),
“Borovicový pyl, také nazývaný: žlutá borovice – připomínající orobinec, dlouhodobě může snížit váhu a jeho léčebný účinek je ještě silnější než z borové kůry, jehličí a pryskyřice”.
Rozšířené vydání / Ben Cao Yan Yi v dynastii Song ( AD 1116)
“Žlutý prášek z borovicového květu sbírají lidé v horských oblastech a často z něj dělají chutné pečivo. Pyl může léčit poporodní horečku, bolest hlavy, sucho v ústech, neklid, žízeň, nervozitu a nepříjemnou náladu. “
Compendium of Materia Medica / Ben Cao Gang Mu v dynastii Ming (AD 1590)
“Při ochutnání borovicového pylu cítíte mírně sladkou chuť bez toxicity, vyživuje Qi, odstraňuje chlad, zastavuje krvácení a také se přidává do vína.”
Nové zpracování Materia Medica / Ben Cao Cong Xin v dynastii Qing (AD 1757)
“Borovicový pyl je účinný při léčbě neštovic, vředů, bolestí a pomáhá u hnisavých ran, které se nemohou zacelit.”